Anotace předmětů veřejného práva

ANOTACE PŘEDMĚTŮ VEŘEJNÉHO PRÁVA

Evropské právo

Evropské právo I má za cíl seznámit posluchače s právem EU jako svébytným právním systémem, který sice vyvěrá z mezinárodně právních základů, avšak meze mezinárodního práva značně překračuje a masivně interferuje do vnitrostátního práva členských států. Zachovává přitom svůj autonomní status a specifika daná nadstátní povahou, a tak by měl být i vyučován. Výuka je věnována otázkám vzniku a vývoje ES, důraz je kladen na supranacionální povahu a postavení ES, na organizační strukturu EU, přehled orgánů, dělbu moci a kompetence, povahu komunitárního a unijního práva a jeho vztah k právu národnímu. Podstatná část výuky je věnována aktuálním otázkám konstitucionalizace na úrovni EU a změnám v právní oblasti na základě Lisabonské smlouvy.

Účelem výuky Evropského práva II je poskytnout studentům hlubší pohled na problematiku vnitřního trhu EU a implementaci s ním spojených čtyř základních svobod. Tematická náplň předmětu pokrývá především následující oblasti: Společný trh a jednotný vnitřní trh. Volný pohyb zboží – celní unie. Zrušení kvantitativních omezení vývozu a dovozu, odstranění dalších netarifních překážek volného pohybu zboží. Slučování podniků, právní úprava státních podpor v EU, právní úprava veřejných zakázek v EU. Zákaz státních monopolů obchodní povahy. Volný pohyb pracovníků. Vstup a usazování. Zákaz diskriminace, Schengenské dohody. Vzájemné uznávání kvalifikace. Právo podnikání a poskytování služeb. Volný pohyb kapitálu a plateb. Harmonizace společenstevního práva. Hospodářská soutěž a další.

Finanční právo

Výuka Finančního práva I je zaměřena na rozbor a pochopení jednotlivých finančněprávních institutů a zvládnutí teoretického základu pozitivněprávní úpravy finančního práva v následujících oblastech: Finance a finanční činnost státu. Předmět a systém finančního práva. Věda o finančním právu. Finanční právo a jeho postavení v systému práva. Vztahy finančního práva k jiným právním odvětvím. Prameny finančního práva. Systém finančního práva. Obecné principy finančního práva. Finančněprávní vztahy. Charakteristika a prvky finančněprávního vztahu. Členění finančněprávních vztahů. Subjekty finančněprávních vztahů. Státní dozor na úseku finanční činnosti. Finanční kontrola ve veřejné správě. Funkce kontroly. Rozpočtové právo. Státní rozpočet. Rozpočty územně samosprávných celků. Fondovní hospodaření. Rozpočtové financování a hospodaření organizačních složek státu, krajů a příspěvkových organizací státu a územně samosprávných celků. Daňověprávní vztah. Pojem daň a funkce daně. Náležitosti daňověprávního vztahu a jejich charakteristika. Daňová sazba. Druhy daňových sazeb a jejich charakteristika. Klasifikace daní. Daňová soustava v ČR. Poplatkové právo. Celní právo. Směnečné a šekové právo. Devizové právo. Měnové právo. Peněžní oběh. Úvěr a jeho právní úprava. Finanční trh. Trhy cenných papírů.

Výuka Finančního práva II je zaměřena na zvládnutí pozitivně právní úpravy jednotlivých oblastí finančního práva, jednotlivých daní a správy daní tak, aby studenti byli schopni po absolvování předmětu aplikovat tyto právní normy, týkající se daní a správy daní, v praxi. Podrobně je analyzován daňový systém ČR v konfrontaci se záměry harmonizace daní v EU. Rozbor jednotlivých daní je zaměřen na daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daně ekologické, daň z příjmů fyzických osob a právnických osob, daň dědickou, darovací, z převodu nemovitosti, daň z nemovitosti a daň silniční. Správa daní a poplatků je probrána ve všech etapách – přípravné řízení, vyměřovací a inkasní řízení, opravné řízení a vymáhací řízení. Semináře jsou zaměřeny na příklady aplikace daňových předpisů do praxe.

Mezinárodní právo veřejné

Vzhledem k dynamickému vývoji a změnám mezinárodního práva veřejného ve 20. století budou nejprve vysvětleny základní pojmy a poté prameny, subjekty, mezinárodněprávní odpovědnost a donucení (sankce). Dále oblasti, kterými se liší mezinárodní právo od vnitrostátních právních oborů: mezinárodní organizace a orgány, postavení jednotlivců v mezinárodním právu. Z pozitivních právních disciplín to budou diplomatické právo, mezinárodní právo trestní, právní režim mezinárodních prostorů (moře, Antarktida, kosmický prostor a nebeská tělesa atd.), právo v konfliktních situacích a podobně.

Právo sociálního zabezpečení

Kurz seznámí studenty s principy právní úpravy hmotného zabezpečení, služeb a další pomoci, kterou stát poskytuje fyzickým osobám, které ji v důsledku sociálních událostí potřebují. Představeny budou postupně všechny tři pilíře (systémy) sociálního zabezpečení. Kurz je zahájen vysvětlením obecných pojmů. Poté je pozornost věnována sociálnímu pojištění (důchodovému, nemocenskému a zdravotnímu). Dále bude rozebrána problematika státní sociální podpory a sociální pomoci. Součástí výkladu je také organizace výkonu veřejné správy na těchto úsecích a specifické aspekty správního řízení ve věcech sociálního zabezpečení.

Právo životního prostředí

Cílem povinného předmětu Právo životního prostředí I je zprostředkování přehledových znalostí z obecné části práva životního prostředí, a to jak v obecné teoretické rovině, tak na konkrétních příkladech z vybraných oblastí platného práva a na vybraných ilustrativních kauzách. Výklad bude zahrnovat i významné souvislosti historické, mezinárodněprávní a komunitární.

Základem povinného předmětu Právo životního prostředí II bude problematika tzv. stavebního práva, tedy zejména územního plánování a povolování staveb. Ve vazbě na tuto problematiku bude zaměřena pozornost na vybrané oblasti zvláštní části práva životního prostředí. Pozornost bude věnována také otázkám provozu zařízení a regulaci dalších činností s enviromentálními dopady.

Veřejná správa ve školství

Správa školství zahrnuje oblast školství základního, středního a především terciárního vzdělávání. Cílem výuky je vytvořit předpoklady pro orientaci v této právní oblasti a schopnost aplikace práva v konkrétních situacích. Obsahově zahrnuje výuka prameny právní úpravy, vymezení základních pojmů a institutů, organizaci veřejné správy na tomto úseku správy, problematiku vzniku škol a školských zařízení se zaměřením na školské právnické osoby, problematiku rozhodování o přijetí ke studiu na střední školy. Z pohledu terciárního vzdělávání bude prezentována problematika vysokého školství, studia na vysokých školách a otázka výkonu samosprávy veřejných vysokých škol. Z pohledu praktického se výuka zaměří na oblast rozhodovacích procesů především podle zákona o vysokých školách, včetně oblasti soudního přezkumu.

Správní právo

Kurz Správní právo je rozdělen do 4 semestrů.

Správní právo I se věnuje obecné části správního práva; je úvodem do studia správního práva. Zahrnuje výklad obecných pojmů. Pozornost je věnována také historickému vývoji veřejné správy a dále základní charakteristice veřejné správy včetně její organizace a správního práva včetně jeho pramenů. Následně jsou podrobně rozebrány jednotlivé formy činnosti veřejné správy s důrazem na problematiku správních aktů. Závěrem kurzu bude uvedena problematika samosprávy.

Ve druhém semestru kurzu Správního práva II je pozornost věnována především právní úpravě vybraných úseků veřejné správy, tj. zvláštní části správního práva. První část kurzu Správní právo II však ještě navazuje na Správní právo I a dokončuje téma samosprávy. Poté je pozornost věnována již zvláštní části správního práva. Obsahem kurzu je správa vnitřní, správa školství s důrazem na vysoké školy, správa kultury, správa stavební a policejní právo.

Správní právo III navazuje na Správní právo I a II. Obsahem kurzu Správní právo III je právní úprava správních procesů. Nejprve je rozebrána problematika postupů ve veřejné správě a jejich členění jak z pohledu historicko-právního, tak z pohledu aktuální právní úpravy. Těžištěm kurzu je rozbor správního řádu a jím upravených institutů včetně opatření obecné povahy a veřejnoprávních smluv. Dále jsou rozebírány zvláštní druhy správního řízení podle zvláštních právních předpisů, s důrazem na řízení stavební a na řízení o přestupcích.

Poslední část kurzu je Správní právo IV, navazuje na Správní právo I, II a III. Čtvrtý semestr výuky správního práva bezprostředně navazuje na předchozí část kurzu a pokračuje ve zvláštním správním právu problematikou vyvlastnění, správního dozoru a správního trestání. Navazuje téma veřejné služby. Těžištěm kurzu Správní právo IV je problematika kontroly veřejné správy a právních záruk ve veřejné správě.

Správní soudnictví

Předmět poskytne přehled o funkci, institucích a procedurách soudní kontroly činnosti veřejné správy. Seznámí studenty s ústavními základy a účelem existence správního soudnictví a nabídne stručný exkurs do nejvýznamnějších světových systémů správního soudnictví, jakož i do historie správního soudnictví na území ČR. Kurz bude převážně zaměřen na řízení před soudy poskytujícími ochranu proti nezákonné činnosti veřejné správy, přičemž důraz bude kladen na řízení ve věcech veřejných subjektivních práv; v přiměřené míře bude pozornost věnována i “soukromoprávnímu” správnímu soudnictví a otázkám souvisejícím (řešení sporů o kompetence mezi jurisdikcemi podle zákona č. 131/2002 Sb.). Budou zmíněna i další související témata, zejména vztah správního soudnictví a ústavního soudnictví, řízení o předběžné otázce u Soudního dvora ES v rámci správního soudnictví a soudní ochrana politických práv (volební soudnictví, soudnictví ve věcech politických stran).

Ústavněprávní komparatistika

Cílem předmětu je zprostředkovat studentům vstup do právní komparatistiky na příkladu ústavního srovnávacího práva. Studenti se seznámí se základy srovnávací právní metody, a dále rozdělením právních systémů do tzv. rodin, jejich historického vývoje a základními rozdíly mezi nimi, jednotlivými typovými formami vlády a jejich typickými znaky, pozornost je v rámci srovnání věnována také vertikální dělbě moci, základním právům, ústavnímu soudnictví a ústavním prvkům evropské integrace.

Ústavní dějiny novověku

Předmět je zaměřen především na rozbor ústavních a navazujících právních předpisů, které se týkaly postavení nejvyšších státních orgánů v Rakousku a Rakousku-Uhersku od r. 1848 a dále v Československu v l. 1918-1992, zakotvovaly základní občanská práva a práva menšin, na rozbor otázek kontinuity a diskontinuity rakouského, rakousko-uherského a československého ústavního vývoje i na rozbor krizových období vývoje naší státnosti. Studenti budou seznámeni s problematikou vzniku ústavní vlády v Rakousku (analýza textů rakouských ústav), vzniku československého státu, ústavními texty z l. 1918-1938 a na ně navazujícími právními předpisy I. čsl. republiky. Dále budou řešeny otázky diskontinuity ústavního vývoje v l. 1938-1945 (tzv. II. republika, tzv. Protektorát Čechy a Morava, tzv. Slovenský štát) a bude pojednáno o úsilí čsl. zahraniční reprezentace o kontinuitu československého státu v hranicích r. 1937 (období dekretální normotvorby). Rozebrány budou i ústavní texty z l. 1945-1968, především Ústava 9. května (1948) a Ústava ČSSR (1960). Výklad bude zakončen rozborem struktury a fungování československé federace v l. 1968-1989, transformace československého ústavního systému v l. 1989-1992 a příčin a průběhu zániku československého státu v r. 1992, jakož i kontinuity právního řádu v nástupnických státech.

Ústavní základy organizace státu

Cílem předmětu je seznámit studenty s ústavními základy organizace a fungování státu (České republiky), s prameny ústavního práva, s vnitřní organizací státu, s ústavním zakotvením, pravomocemi a vzájemnými vztahy nejvyšších státních orgánů, s horizontální a vertikální dělbou moci, zastupitelskou a přímou demokracií, se vztahy ČR k jiným státům a mezinárodnímu společenství, s problematikou mimořádných stavů.

Úvod do veřejného práva

Cílem předmětu je představit základní pojmy a instituty veřejného práva, subjekty veřejného práva, seznámit posluchače s problematikou vzniku, existence a funkcemi státu, základními mechanismy fungování státu a demokratického systému, horizontální a vertikální dělbou moci ve státě, suverenitou státu s jejími vnitřními i vnějšími aspekty včetně vztahu státu k mezinárodnímu společenství.

Základní práva a svobody

Předmět Základní práva a svobody je rozdělen do dvou semestrů (I a II) a je zaměřen na výuku problematiky základních práv a svobod v průřezovém pojetí.

První část Základní práva a svobody I se zabývá vztahem státu a jednotlivce v rovině státovědecko-teoretické i z pohledu vnitrostátního, evropského i mezinárodního zakotvení základních práv. Předmětem výkladu budou základní lidskoprávní dokumenty (zejména Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod), záruky a ochrana základních práv a svobod (vnitrostátní, mezinárodní a evropské mechanismy ochrany práv – Ústavní soud, ESLP, ESD; procesní prostředky ochrany základních práv – ústavní stížnost a stížnost k ESLP). Dále budou postupně rozebírány jednotlivé lidskoprávní instituty (omezování základních práv a svobod, test ústavnosti omezení, princip proporcionality, zásah a porušení práva, horizontální působení práv, rovnost, diskriminace). Výklad bude poté pokračovat v předmětu Základní práva II. rozborem jednotlivých práv.

Předmět Základní práva a svobody II navazuje na předmět Základní práva a svobody I a zabývá se již detailním rozborem jednotlivých základních práv z hlediska jejich pojetí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu ČR i ve srovnávací perspektivě. Každé z probíraných práv bude analyzováno z hlediska mezinárodní a evropské garance, vnitrostátní ústavní garance i s rámcovým přiblížením vnitrostátní prováděcí zákonné úpravy.